corollate

[ kuh-rol-eyt, -it, kawr-uh-leyt, -lit, kor- ]
/ kəˈrɒl eɪt, -ɪt, ˈkɔr əˌleɪt, -lɪt, ˈkɒr- /

adjective Botany.

having a corolla.
Also co·rol·lat·ed [kuh-rol-ey-tid, kawr-uh-ley-, kor-] /kəˈrɒl eɪ tɪd, ˈkɔr əˌleɪ-, ˈkɒr-/.

Origin of corollate

First recorded in 1860–65; coroll(a) + -ate1